Srpen 2013

Vrcholná gotika

30. srpna 2013 v 9:37 Dějny hradů a tvrzí
Jako vrcholně gotickou označujeme v Čechách a na Moravě architekturu, která vzikla v období vlády lucemburských panovníků Karla IV. a jaho syna Václava IV. ( 1346 - 1419 ). Proto se také někdy nazývá gotika lucemburská. Především doba karlovská byla v našich končinách klidná, bez větších válečných konfliktů; přinášela klid a přála rozvoji všech druhů umění. Zato panování krále Václava se vyznačovalo postupným zhoršováním všeobecných poměrů, růstem konfliktů mezi panovníkem na jedné a šlechtou i církví na druhé straně, rychlým zbídačováním poddaných a zvyšováním napětí mezi nimi a pány a v neposlední řadě i stoupající kritikou bohatého kléru, vycházející z vlastních řad církve. To vše směřovalo nezadržitelně ke vzniku husitství a husitských válek.
Vysoká šlechta, vedená příslušníky nejváženějších českých rodů, se snažila omezit vliv krále a rozhodovat o osudech království z větší části sama. Velmi těžce nesla, že panovník dával na svém dvoře přednost zástupcům nižší šlechty a uděloval jim výnosné úřady, které byly do té doby výsadou jejich panského stavu. Proto vyvolala proti Václavu IV. odboj, jenž vyvrcholil v letech 1402 - 03, kdy byl panovník se souhlasem svého bratra Zikmunda šlechtou zajat a pak vězněm na různých hradech v Čechách i v Rakousku. Neklid panoval rovněž na Moravě, kde vyvrcholily střety o markraběcí stolec mezi syny markraběte Jana Jindřicha Joštem a Prokopem. Po roce 1380 nabyly dokonce charakteru soukromé války, v níž si obě znpřátelené strany navzájem dobývaly a ničily hrady, plenily vši, dvory i jiné majetky a bez skrupulí kořistily.
Nápadným rysem hradů vystavěných ve 2. polovině 14. století byl nedostatek prvků aktivní obrany, především flankovacích věží, odvozených z typu francouzského kastelu, hojně uplatňovaných ve 13. století. Jako neobvyklou je možné označit i polohu některých hradů, včetně Karlštějna, z hlediska obrany značně nevýhodnou a snadno napadnutelnou z převýšených kopců v okolí. Jako by vše, co se pro aktivní obranu během 13. století vymyslelo, upadlo v zapomění. Cesta zpět byla - jak ukázal další vývoj - trnitá o obtížně ji hledala i pozdní gotika po husitských válkách i válkách česko - uherských v 15. století.
Vrcholně gotické stavby královské huti kladly důraz na kvalitní a komfortní bydlení na úkor obranyschopnosti, v některých případech dokonce stavěly na hlavu i staré, léty prověřené zásady. Například u Václavova hradu Točníku nestál palác na nejlépe chráněném místě, ale naopak - zaujal pozici na nejohroženějším místě nad šíjovým příkopem, a nesl tak hlavní tíhu obrany. Věžovitý palác jako hlavní obytná stavba byl ostatně pro hrady Václava IV. typický. Kromě Točníku hrál dominatní roli i v přestavbách starších objektů v Lokti a kutnohorském Vlašském dvoře, stejně jako v novostavbě panovníkova soukromého sídla Nový hrad u Kunratic. Stranou progresivního trendu nestály ani hrady přední šlechty. Dokladem toho je Krakovec, vybudovaný Václavovým oblíbencem Jírou z Roztok, který svou pravidelnou dispozicí, důrazem na pohodlné bydlení i potlačením obranné funkce hradu dospěl až na práh budoucího šlechtického obydlí - zámku. Honosným pojetím se královským stavbám blízila i šlechtická sídla Vysoký Chlumec, Roupov, Kynžvart či Hrádek v Kutné Hoře, stejně jako nově přestavěné arcibiskupské hrady Jenštejn, Hrádek ( Helfenburk ) či Kyšperk.
Hradním typem charakterizujícím dobu vlády Karla IV. ( a částečně i Václava IV. ) byla dvoupalácová dispozice, tvořená dvěma protilehlými, hmotově rovnocennými paláci, po obou stranách propojenými hradební zdi; mezi nimi tak vzniklo ze všech stran uzavřené nádvoří. Karel však žádný dispozici náležel Tepenec, jediný moravský hrad založený Karlem IV., již nezjistíme; jeho jádro zlikvidoval v 70. letech 20. století lom. Na Moravě tedy dvoupalácová dispozice nepřevládla, pro zdejší vrcholně gotické hrady bylo spíše charakteristické uplatnění různých stavebních typů, jako byly dispozice palácové ( Ronov, Lamberk, Ježův hrad, snad i Lapikus ), blokové ( Křídla, Plankenberk ) a s obytnou věží ( Košíkov ). Stejně jako na českém Točníku zde donjon v některých případech opustil centrální polohu a přesunul se jako hlavní obranná stavba do čela hradu ( Cornštejn, Štrálek, Kraví Hora ). Stále živý zůstal i typ hradu s plášťovou zdí, který došel pozoruhedného uplatnění v dobře dochovaném Novém Hrádku na Znojemsku a v Malenovicích; v obou případech byl stavebníkem markrabě Jan Jindřich. Mezi vrcholně gotické hrady s plášťovou zdí patří rovněž Nový Šaumburk, Dalečín a Rychvald. Také na Moravě došlo k výrazným přestavbám starších hradů; nejmarkantnější příklady poskytují Rokštejn a Lukov, tehdy z větší části zbořené a vystavěné znovu, aby odpovídaly zvyšujícím se nárokům na komfortní bydlení. Moravští stavebníci se více než v Čechách věnují i zvyšování obranyschopnosti svých sídel, o čemž svědčí např. nové mohutné opevnění Nového hradu u Kopřivné. Plynulý vývoj české a moravské hradní architektury, směřující k budování co nejpohldnějších, nejvelkolepějších a nejreprezentativnějších sídel, nesmlouvaně přerušil počátek husitské revoluce. Majitele tak většinou řešili jiné problémy než komfort bydlení. Do hry rázně vstoupil boj o uhájení těžce vydobytých pozic, často i o holý život.

Most

26. srpna 2013 v 14:14 Doporučené výlety
Pozdně gotický kostel Nanebevzetí Pany Marie byl vystavěn po požáru města v roce 1515 na místě raně gotické baziliky podle plánů Jakuba Heilmanna ze Schweinfurtu, žáka Benedikta Rejta. Ze staršího kostela se dochovala pouze krypta. Halové trojlodí bylo zaklenuto jednou z nejkrásnějších pozdně gotických klemb u nás. Z důvodu těžby uhlí byl kostel přesunut v roce 1975 o 841 m.


Šunkofleky

23. srpna 2013 v 15:39 Recepty
Suroviny:
těstoviny
uzenina
cibule
česnek
majoránka
vejce
sůl
pepř
olej

Postup:
Dáme vařit těstoviny v osolené vodě. Mezitím než se uvařejí těstoviny tak osmahneme na oleji cibuli a až budeme mít osmahnutou cibuli tak přidáme nakrájenou uzeninu a také osmahneme. Potom co budeme mít osmahnutou cibuli a uzeninu tak je sundáme z plotny. Pokud budeme mít uvařené těstoviny tak slijeme vodu s těstovin a necháme oboje trochu vychladnout. Připravíme si pekáček ve kterém budeme péct. Potom dáme do pekáče uvařené těstoviny a osmahnutou cibuli a uzeninu. Oboje zamícháme a osolíme, opepříme a přidáme majoránku a utřený česnek. A znovu zamícháme. Do menší nádoby rozklepneme vajíčka rozmícháme je. Pokud budou moc husté tak přidáme mléko a pořádně rozlijeme. Dáme péct na 180°C.

Karlovy Vary - Kolonáda

18. srpna 2013 v 13:47 Doporučené výlety
Naše nejslavnější lázeňské město bylo založeno Karlem IV. už někdy kolem roku 1350. Nezapomenutelnou atmosféru mu dává poloha v zalesněném údolí říčky Teplé i architektura kolonád a lázeňských domů. Příkladem může být neorenesanční Mlýnská kolonáda postavená podle návrhu architekta Národního divadla Josefa Zítka mezi léty 1869 - 1891.


Raná gotika II. - 1. polovina 14. století

13. srpna 2013 v 9:47 Dějny hradů a tvrzí
Vývoj raně gotických hradů pokračovat i v 1. polovině 14. století, kdy nová sídla vznikala v ještě větším počtu a s bohatší typovou škálou. Významnými zakladateli zůstali nadále panovníci. Ještě v posledních letech vlády Václava II. doplnilo síť zeměpanských sídle několik pomezních hradů, např. Hasištejn a Krupka v Krušných horách. Složitá situace nastala po vymření Přemyslovců a v prvních letech vlády Jana Lucemburského. Tuto neklidnou dobu plnou zmatků charakterizovaly četné loupeže, odboj zpupné šlechty a uchvacování královského majetku. Od Moravy se tehdy odpojil nově vytvořený státní útvar - Opavské knížectví, až do roku 1474 ovládané vedlejší větví Přemyslovců, jejímž zakladatelem byl nemanželský syn Přemysla Otakara II. Mikuláš. Král Jan musel za svůj nástup na trůn zaplatit panstvu četnými politickými ústupky i hospodářskými ztrátami, přesto se mu nikdy nepodařilo vybudovat si v Čechách ani na Moravě neotřesitelné postavení. Vydržování početné a okázalé družiny, s níž podnikal nákladné cesty po různých evropských zemích a panovnických dvorech, bylo finančně mimořádně náročné. Věčně prázdnou pokladnici se panovník snažil plnil mimo jiné i zastavováním královských hradů, takže když se do země vrátil jeho syn, budoucí král a císař Karel IV., mohl jen smutně konstatovat: "Toto království jsme nalezli tak zpuštošené, že jsme nenašli jediný svobodný hrad, který by nebyl zastaven, takže jsme neměli, kde bychom přebývali".
Jan Lucemburský neměl zakladatelskou vášeň, stavbu nových hradů inicioval jen výjimečně; a když už se k ní rozhodl, kvůli nedostatku peněz jí pověřoval stavebníky z řad šlechty, kterým pak hrad uděloval jako léno ( Střekov, Prácheň, Kamýk u Litoměřic, Hus, Kyšperk ). Seznam Královských hradů významným způsobem rozšířil až Karel IV., který také postupně vykoupil i většinu zastavených zeměpanských sídel. Neobvyklé postavení mezi hrady založenými Janem Lucemburským měl Preitenstein v severním Plzeňsku - mimořádná rozloha, vymezená obvodovou hradbou, k níž bylo přistavěno několik staveb bez zjevného jádra s palácem, dokládá, že hrad měl ryze srážní a vojenskou funkci a v zimním období zřejmě sloužil jako bezpečný tábor a ubikace pro královské vojsko. K podobnému účelu se podle novějších zjištění zřejmě využíval i hrad Adršpach na Náchodsku.
Druhá fáze rané gotiky je však především obdobím rychlého rozvoje šlechtické hradní architektury. Vzniká velké množství panských sídel, z nichž mnohé, jejichž stavebníky byly mocné a bohaté rody, se rozlohou a výstavností přiblížily hradům královským. Za pozornost stojí pestrost použitých hradních typů. Významné postavení zaujímá donjonový typ s mohutnou čtverhranou obytnou věží, která nese hlavní obrannou i obytnou funkci. Jednou z největších se může pochlubit Rabí ( 19 x 13 metrů ), Vítkův kámen ( 17,5 x 14 metrů ), Nový Herštejn ( 16,5 x 15,5 metrů ) a o něco mladší Pajrek ( 16 x 16 metrů ), dominantní donjony má i Kamýk u Litoměřic ( pětiboký ), Landštejn, Kost, Lipnice, Košťálov u Třebenic a Nový hrad u Adamova.
Také základem dalšího typu - blokové dispozice - je obytná hranolová věž, která však nestojí o samotě, ale srůstá do jednoho bloku s křídly paláce, s nimiž obklopuje a uzavírá nádvoří ( Okoř, Vrchotovy Janovice, Zlenice, Kámen u Pacova, Křídla ). Tento typ vytváří širokou škálu variant, vycházející z představ a možností stavebníka či prostoru, který byl k dispozici. Velmi oblíbený zůstává i nadále bergfritový typ; kromě jeho základní, poměrně jednoduché varianty se však objevují i složitější kompozice, např. s druhou přidanou věží ( Kostomlaty pod Milešovkou, Pecka, Frýdštejn, Cimburk u Koryčan ), výjimečně i s věží třetí ( Zvířetice ). Unikátní je sedmiboký bergfrit na Roštejně u Telče. V některých případech se bergfrity na ohrožené straně obklopují plášťovou zdí, která je součástí obvodové hradby ( Pirkštejn, Cimburk u Koryčan, Sovinec ). Obranné věže mají v průměru 9 - 10 metrů, výjimečně i vic. Původní schodiště v síle zdi nahrazují jednoduché dřevené schody nebo žebříky ve vnitřní dutině, která je často velmi úzká a podobá se temné šachtě. Na Moravě se výjimečně objevují hrady typu středoevropského ( italského ) kastelu s pravidelnou obdélnou dispozicí a hranolovými nárožními věžemi, jejichž stavebníci se nechali inspirovat obdobnými stavbami v Uhrách ( klášterní hrad v Dolních Kounicích, snad i Melice ).
Stále větší oblibě se těší také bezvěžové hrady, tedy bez bergfritu i donjonu, zejména hrady s plášťovou zdí, která nese hlavní tíhu obrany. Ve značném počtu se budují hlavně na Moravě, kde během 14. století zcela zdomácněly, a také v sousedicích východních Čechách ( Kumburk, Kozlov, Opárno, Pořešín, Raimund, Brníčko, Vartnov, Cimburk u Městečka Trnávky, Mitrov ). Budují se i úsporné typy hradů s palácem jako hlavní obrannou a obytnou stavbou ( podle T. Durdíka ), která výrazně převyšuje obvodovou zeď a k jejímu boku je přihrazeno nádvoří ( Vlčtejn, Dobříš, Nový Žeberk, Průhonice, Levnov, Cornštejn ).
Ve druhé fázi rané gotiky se o slovo hlásí zcela nový hradní typ s dvoupalácovou dispozicí ( Kožlí, Skála u Přeštic ), který však českou hradní architekturu ovládl až ve vrcholné gotice za vlády Karla IV. a Václava IV. Z něj vycházely i některé odvozené dispozice, například hrady dvouvěžové, založené na stejném principu - tedy s dvojicí proti sobě umístěných dominatních staveb ( Hamrštejn ).
Kromě toho vznikají i hrady typologicky téměř nezařaditelné. Jedná se o stavby vybudované v divokém nepřehledném skalním terénu, který neumožňoval rozvinutí osvědčených dispozičních schémat ( Nístějka, Skály u Jimramova, Rabštejn u Bedřichova, Špránek ).
Vznikaly nejen hrady nové, ale přestavovala se a rozšiřovala i sídla starší, která novým nárokům na pohodlné bydlení a bezpečnost již nevyhovovala.

Plamének

11. srpna 2013 v 14:13 Zahrada
Vzhled: Vzpřímeně šplhající až popínavý, kompatního vzrůstu, 2 - 4 m vysoký.
Stanoviště: Slunné až polostinné, půda propustná, bohatá humusem, nesnáší sucho.
Květy: Bílé, růžové, červené, modré, fialové, lila, vícebarevné, květen až září.
Použití: Nápadná kvetoucí rostlina, pro pergoly, mříže, ploty a zdi, potřebuje oporu pro popínání, mnoho odrůd.


Sojka obecná

7. srpna 2013 v 20:02 Oko
Průvodce houbařů a ostražitého strážce lesa zná každý. Jakmile vejdete do lesa, ozve se hlasitý a ne úplně příjemný skřek, znějící jako skřřř, skřřř, řéč, který nezaměnitelně varuje všechny obyvatele lesa.
O sojkách se říká všelicos. Myslivci je nemívají rádi, protože jim nemohou odpustit, že si s oblibou pochutnávají na ptačích vejcích a mláďatech včetně bažantiků. Zapomínají, že loví také myši a další drobné hlodavce a také všechen hmyz. V zimě jsou sojky dokonce ochotné přejít na vegetariánskou stravu a spokojí se s různými bobulemi, žaludy a oříšky. Buď jak buď, sojčí pírko za kloboukem, tedy černomodře zbarvená sojčí ozdoba z křídla je chloubou každého myslivce.
Sojky ale mají také mnoho příznivců. Jsou nádherně vybarvené a velmi inteligentní. Jako všichni krkavcovití ptáci jsou bystré, zvídavé a všetečné a pokud jsou od mládí drženy v zajetí, rychle se ochočí. Sojky jsou dnes na postupu. I ve městech se z nich stal běžný pták, který díky své ostražitosti uniká nástrahám a dokázal se skvěle přizpůsobit pobytu v krajině od základu přeměněné člověkem. Zcela běžné se s ní hlavně v době tahu setkáváme i ve velkých aglomeracích, v parcích, zahradách a někdy dokonce na pár stromech přímo uprostřed města. Hnízdí vysoko v korunách stromů, hnízdo bývá při kmeni. Sojky jsou převážně stálé, i když někteří ptáci se posouvají na jih a na západ.

Řád: Pěvci ( Passeriformes )
Čeleď: Krkavcovití ( Corvidae )
Odlišení: Nejkrásnější krkavcovitý pták. Za letu je patrný bílý pásek v křídle. Let je neobvyklý, vlnovitý, přičemž sojka křídly nemává v rychlém sledu, ale vysunuje je jakoby od těla. Velikost 35 cm.


Karlovy Vary - Kostel

1. srpna 2013 v 10:55 Doporučené výlety
Pražští křižovníci s červenou hvězdou zadali roku 1727 stavbu nového karlovarského kostela Kiliánu Ignáci Dientzenhoferovi. Mezi léty 1733 - 1737 pak vyrostl ve složitých terénních podmínkách kostel sv. Máří Magdaleny, který patří k vrcholným dílům vynikajícího architekta i celého českého dynamického baroka. Před loď, půdorysu oválu zvlněného rytmem připojených kaplí, předsíně a presbytáře, je předsunuto dvouvěžové průčelí působící monumentálním dojmem.